Psychotronický a archeologický výzkum
kounovských řad 1.8.1993 - 21.8.1993

 

Dne 1. srpna 1993 se setkali v prostoru kounovských řad členové KPU Plzeň s panem Jaroslavem Helšusem, jeho libereckými přáteli a zástupci archeologů ke společné prohlídce s hlavně psychotronickému průzkumu této lokality, včetně dalších zajímavých míst.

Dne 21.srpna 1993 nastal čas pro archeologický průzkum, jejíž výsledky nám pan Jaroslav Helšus zaslal.

Zúčastnění : Dr. B. Štauber (okresní archeolog), dr.A. Hluštík,CSc., (geolog); L. Hertl (žurnalista, fotograf), J. Helšus, L. Schreiner (pracovní síly).

Podklady : lokality vytýčené 1.8.1993 ing. M. Lowovou pomocí psychotronické metody

1. půlkruhové božiště či obětiště
2. kostrový pohřeb
3. a 4. ohniště

Sonda 1. (1,5 x 0,5 m) byla vedena napříč vyznačeným obloukem. Profil řezu obsahoval kompaktní vrstvy: 5 cm listí, 8-10 cm humus, 15-20 cm erozivní písčitý podklad s drobnějšími úlomky opuky, dále již souvislý béžový podklad s velkými opukovými kusy. V hloubce 23 cm byl nalezen 8 cm velký úlomek křemene, který prokazatelně prošel ohněm.

Sonda 2. (1 x 1 m) byla orientována do středu údajného kostrového pohřbu. Profil byl zjištěn zhruba stejný jako u sondy 1. Rovněž nebyly zjištěny stopy po lidské činnosti.

Sonda 3. (ve tvaru L - 1 x 1 m a 30 a 80 cm) Hrana sondy byla vedena středem vyznačeného ohniště. Profil opět shodný se sondami 1 a 2. V rozrušeném opukovém podloží v hloubce 20 - 25 cm byly nalezeny úlomky červeného křemence, dokumentují určitou lidskou činnost. Mohlo se jednat např. o tepelné rozrušování křemencových megalitů. Červená barva však mohla také vzniknout při lesním požáru a úlomky sem zaneseny při kultivaci půdy. Vlastní ohniště nebylo zjištěno.

Sonda 4. (1 x 0,5 m) byla vedena údajným ohništěm ve směru k sondě 3 (psychotronicky zjištěna energetická linie). Profil opět shodný. Bez nálezu

Další anomálie zjištěné ing. Lowovou

Na všech lokalitách, navštívených ing. Lowovou (kounovské řady, vizír na Špičáku, nečemické řady) byla vyznačena silná energetická linie, kterou nedokázala sama blíže specifikovat. Po zaměření buzolou jsem zjistil, že se naprosto shoduje s linií, která prochází všemi zdejšími megalitickými stavbami a západu slunce při zimním slunovratu. Tato linie neprochází vždy geometrickým středem uvedených lokalit, ale např. u kounovských řad jejich severní částí. Toto místo ing. Lowová přesně označila.

U kounovských řad byly dále zjištěny jakési meziřady, či linie, vedené rovnoběžně s řadami kamenů. Obdobné linie zjistili i ostatní senzibilové. Mohlo by se jednat např. o původní kultovní orbu. Tu však nelze archeologicky dokumentovat, neboť v těchto místech byla v minulém století prováděna běžná orba.

Asi 200 m jižně od nečemických řad označila ing. Lowová silný energetický směr k východu. V tomto směru je přesně 1,5 km vzdálené keltské hradiště Kuk na vrchu Výrově. Předpokládáme jeho vazbu k řadám, stejně jako vazbu kounovských řad na keltské hradiště na Rovině.

Asi 50 m před příchodem na nečemické řady označila ing. Lowová další silný energetický zdroj - linii, aniž měla tušení o vlastních řadách. Změřením jsem zjistil azimut směru na 32 stupňů, což je směr vlastních nečemických řad!

Jaroslav Helšus
ZAZ, roč. 1993, č.6, s. 20-21